Citlivost není slabost, je to superschopnost

Vysoce citlivé děti vnímají svět intenzivněji a hlouběji než většina ostatních. Snadno si všímají drobných detailů, cítí napětí v místnosti a intenzivně prožívají emoce druhých lidí. Často obtížněji zvládají změny nebo kritiku a bývají označovány jako „přecitlivělé“, což pro ně může být zátěž do dospělosti.

Dříve společnost považovala citlivost za slabost – děti byly označovány za „ufňukané“ nebo „problémové“. Díky autorům, jako jsou Elaine Aron, Michael Pluess nebo Susan David, dnes již víme, že vysoká citlivost je spojená s větší empatií, kreativitou a hlubokým myšlením. Ve stabilním a laskavém prostředí mohou tyto děti vyniknout ve školním, uměleckém i sociálním rozvoji. Naopak v chaotickém, hlučném nebo nejasném prostředí se mohou cítit přetížené, uzavírat se do sebe, reagovat výbuchy emocí nebo úzkostí. Vysoká citlivost je rovněž úzce propojena s tělem tudíž se možný stres či napětí projevuje i fyzicky – například bolestmi hlavy, břicha nebo únavou bez jasné příčiny.

CO JE TO VYSOKÁ CITLIVOST A JAK JI POZNÁM?
Citlivost je vrozená vlastnost nervového systému, geneticky podmíněná predispozice.
Typické znaky vysoce citlivých dětí:
• snadno se vylekají, vadí jim hlasité zvuky a náhlé změny
• hluboce přemýšlí a vnímají detaily, které ostatní přehlédnou
• silně reagují na nespravedlnost, kritiku nebo utrpení druhých
• jsou empatické, často pomáhají druhým a vnímají jejich nálady
• potřebují více času na zpracování emocí
• mohou být velmi tiché, nebo naopak výbušné, když jsou přetížené
• mohou mít psychosomatické projevy, jako jsou bolesti hlavy nebo břicha, únava či
nespavost.

CO VYSOCE CITLIVÉ DĚTI POTŘEBUJÍ?
• Bezpečný prostor pro vyjadřování emocí
• Porozumění a respekt
• Čas a prostor při emočním zahlcení
• Naučit se říkat „NE“, když jsou přetížené
• Podporu a důvěru

JAK CITLIVÉ DĚTI PODPOŘIT?
• Pomáhejte jim emoce pojmenovávat
• Poskytněte jim prostor tvořit, psát, kreslit a sdílet své prožívání
• Vytvořte jim klidovou zónu k odpočinku
• Učte je stanovovat si hranice vůči ostatním (i dospělým)
• Připomínejte jim, že jejich citlivost je dar, nikoliv ostuda

CHCETE TÉMATU VÍC POROZUMĚT?
Doporučujeme tyto odborné knihy v češtině:
• Julie Leuze: Výchova vysoce citlivých dětí (Grada) –
https://www.grada.cz/vychova-vysoce-citlivych-deti-11891/
• Elaine N. Aron: Vysoce citlivé děti (Portál) –
https://obchod.portal.cz/psychologie/vysoce-citlive-deti/
• Antje Hoffmann: Hypersenzitivní děti (Portál) –
https://obchod.portal.cz/pedagogika/hypersenzitivni-deti/
• Radka Gottwaldová: Malí lidé – velké emoce (Grada) –
https://www.grada.cz/mali-lide-velke-emoce-11660/
• Tina Oziewicz: Co dělají pocity?, Co dělají pocity v noci?, Co mají pocity rády?

ZÁVĚREM:
Dítě, které „cítí moc“, často vnímá svět pravdivěji. Naším úkolem není učit je cítit méně, ale naučit je s emocemi bezpečně zacházet. Vysoká citlivost není diagnóza – je to specifický způsob vnímání světa. Pokud v popisu poznáváte své dítě a potřebujete pomoci, jsme tu pro vás.